1.3. Soros v roli Kassandry kapitalismu
“Sad“ roste sám?.. · перевод (Čeština) · раздел 4 из 12
Перевод исходного произведения; точность перевода оценивается отдельно.
1.3. Soros v roli Kassandry kapitalismu
Bývalý poradce prezidenta B. N. Jelcina pro ekonomické otázky a pozdější ministr financí RF a vicepremiér vlády RF - A. Ja. Livšic – v jednom ze svých rozhovorů řekl následující věc:
«…jenom podotknu: My máme pouze Kudrina, žádnou Kassandru[^18]. Nemáme nikoho, kdo by mohl přesně, jaké budou ceny ropy, kurs dolaru, co se stane s JuKOSy a všechno ostatní. Ekonomika se podobá ženě. Cožpak se jí dá porozumět?» (A. Livšic: Ekonomika se podobá ženě. Cožpak se jí dá porozumět?, Financovye izvestija, 05.10.2005, publikováno na internetu: http://www.finiz.ru/cfin/tmpl-art/id_art-952979).
Radujte se buržousti i vy, jejich úředničtí příživníci, našel se „Kassandr“: a je jím George Soros.
«V lednu 2008 na Světovém ekonomickém fóru v Davosu Soros předpověděl, že následky americké hypotéční krize povedou k tomu, že postavení dolaru jako celosvětové rezervní měny skončí. „Současná krize nepovede pouze k poklesu, který následuje vždy za prudkým nárůstem obchodu s nemovitostmi, jde především o konec šedesátiletého cyklu pokračující úvěrové expanze založené na osobitosti dolaru jako světové rezervní měny. Zbytek světa má teď stále menší a menší chuť hromadit dolary. Podíl dolaru na globálních měnových rezervách klesl na své minimum, neboť poptávka po amerických aktivech se po krachu amerického trhu s nemovitostmi snížila. Americká měna v minulém roce spadla o 11% oproti euru a o 13% oproti jenu. Dolar padal dolů v pěti z šesti minulých let. Od roku 1980 jsme věřili v kouzelnou ruku trhu a vláda byla natolik úspěšná, že v tuto neotřesitelnost trhu pevně uvěřila. Zašlo to příliš daleko.“» (http://www.elwave.ru/soros/).
Kromě toho George Soros nejednou celkem srozumitelně vysvětloval všem, kteří si to přáli pochopit, algoritmiku vzniku krize[^19]. I později, když krize již zachvátila celý svět, ji Soros nepřestal charakterizovat dost pesimisticky:
«„Současná finanční krize, která „je fakticky horší než Velká deprese“, je porovnatelná s následky rozpadu Sovětského svazu“, myslí si známý americký finančník a filantrop George Soros, kterého cituje agentura Reuters.
Podle jeho mínění se bankrot investiční banky Lehman Brothers v září minulého roku stal bodem zvratu ve fungování tržního systému, který se poté prakticky rozpadl.
„Byli jsme svědky kolapsu finančního systému. Teď ani nedokážeme dohlédnout „dna“ této krize“, řekl Soros při svém vystoupení na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.» (uvedeno podle informací zveřejněných na webu NEWSRU.com 21. února 2009
http://www.newsru.com/world/21feb2009/soros.html).
Ale to hlavní: George Soros řekl jen to, na co nepřišli, nebo se neosmělili říci na washingtonském ani londýnském summitu lídři G20, ani V. V. Putin 6.dubna 2009 ve Státní dumě ve své „zprávě“ o činnosti vlády RF za rok 2008.
7. dubna 2009 George Soros poskytnul další ze svých rozhovorů. Celý se do ruskojazyčného internetu nedostal. Jsou tam pouze „úryvky výňatků“ z tohoto rozhovoru doprovázené komentáři vyjadřujícími míru svědomitosti a porozumění autorů těchto „úryvků“.
V mnohých těchto „úryvcích“ jsou fragmenty obsahující jakousi podivnou frázi o „bankách-zombie“. Tady je jeden z takových příkladů:
«Miliardář varoval o nebezpečí plynoucím z odepisování nedobytných pohledávek z bankovních účtů, neboť to může vést k umělému udržování krachujících bank. „Taková záchrana amerických bank by z nich mohla vytvořit „zombie“, které udržují životaschopnost ekonomiky, ale současně brzdí tempo jejího vývoje“[^20], prohlásil ve svém rozhovoru pro Reuters George Soros. Pumpování peněz do bankovního systému nevede k úspěchu, neboť takto získané prostředky nejsou využívány k dalšímu úvěrování“» (George Soros: Ekonomika USA si bude muset projít „japonským“ obdobím“, http://www.finansmag.ru/news/10639).
Proč George Soros nazval banky „zombie“? Z takovýchto „úryvků“ se to odvodit nedá. Jediný „úryvek“ poskytující odpověď na tuto otázku, který se na internetu povedlo nalézt, opublikovaly noviny Nězavisimaja Gazeta ve svém článku Soros v dolar nevěří. Podle finančníka se Čína dostane z krize jako první, kde se můžeme dočíst následující:
«Ve své analýze stavu americké ekonomiky finančník prohlašuje, že se ocitla ve stavu vleklého pádu: „Její obnova sotva bude moci začít dříve než ve třetím nebo čtvrtém čtvrtletí roku 2009, a to nejdůležitější je, že to může probíhat japonskou cestou zpomaleného růstu a ještě k tomu v kombinaci s inflací.“
Jako nedostatečná hodnotí Soros opatření pro obnovu životaschopnosti amerických bank. Peníze pumpované do bankovního systému nejsou dostatečné, a proto nejsou využívány na další úvěrování. Ve výsledku budou banky ještě dlouho fungovat jako „zombie“[^21] a vysávat příjmy reálného sektoru ekonomiky (část citace jsme zvýraznili)»
(http://www.ng.ru/world/2009-04-08/7_soros.html?mthree=4).
Frází, kterou jsme zvýraznili, Soros definoval příčinu globální krize:
Vysávání provozního kapitálu z reálného sektoru ekonomiky a kupní schopnosti obyvatelstva jako spotřebitelů konečné produkce bankovními lichváři na pozadí růstu cen vyvolaného opět jejich úroky z úvěrů.
To je klíčová příčina krize, kterou si nedovolí pojmenovat nikdo z lídrů států G20 ani z politiků nižší úrovně. Právě z tohoto důvodu se také tato fráze nedostala do absolutní většiny ruskojazyčných „úryvků“ z tohoto Sorosova rozhovoru.
Jenže stejně jako Trójané nevyslyšeli Kassandru, tak ani současní buržousti a jejich úředničtí příživníci nechápou slova George Sorose a žijí podle svého „rozumu“.[^22] V souvislosti s tím uvedeme článek А. Minajčeva – Státní podporu požírají bonusy, zveřejněný v týdeníku Ekonomika a život č. 13 ze dne 10. dubna 2009:
«Na pozadí nekončících sporů o nutnosti záchrany ruského bankovního systému a neustálých apelů zástupců finančního sektoru v tomto duchu na vládu vypadají více než podivně některé údaje z oficiálních výkazů úvěrových organizací za čtvrté čtvrtletí roku 2008 zveřejněné na jejich oficiálních webech.
Jak se ukázalo, tak top manažeři tuzemských bank ani nepomysleli na to, že by se vzdali svých bonusů za účelem stabilizace v důsledku krize se zhoršujícího stavu finančních korporací, které řídí.
Ještě nepochopitelnější obrázek můžeme pozorovat v případě státních úvěrových organizací s korporativním vedením, jejichž šéfové na jedné straně počítají s přednostní vládní podporou a na druhé straně jsou rekordmany ve výši vyplácených bonusů.
Celková částka odměn všem členům vedení těchto předních bank naší země jako je Sberbank, Gazprombank, VTB a Rosselchozbank se pohybuje od 130 mil. do 1,7 miliardy rublů. Takže výše bonusu každého jednotlivého top manažera se v daném případě pohybuje od 12 mil. do 72 mil. rublů.
V souvislosti s tím je dobré připomenout, že podle zprávy ruského ministerstva financí předložené na zasedání Státní dumy dne 30.ledna 2008 byla konkrétně VTB a Rosselchozbance poskytnuta státní protikrizová podpora v podobě podřízených úvěrů v celkové částce 225 miliard rublů a Rosselchozbance ministerstvo financí navíc ještě navýšilo základní kapitál o 75 miliard rublů.
Podobné případy s výkonovými bonusy se vyskytly i na západních trzích, ale zatímco, řekněme, prezidenti USA a Francie operativně zareagovali na tento „hodokvas v době moru“ [pozn. překl. narážka na Puškinovo dílo] a celkem tvrdě požadovali od top manažerů dokonce i čistě obchodních společností bez státní účasti, aby okamžitě vrátili své bonusy, tak pozice ruských úřadů se ukázala být s ohledem na podobné precedenty daleko loajálnější. Centrální banka RF a Sčotnaja palata [pozn. překl. poslanecký orgán finanční kontroly v RF] jen slíbily provést příslušné kontroly a návrh prezidenta Dmitrije Medvěděva, aby byla přehodnocena rozhodnutí o výplatách ročních bonusů šéfů státních korporací, je zatím pouze doporučením.
Výše bonusů v předních ruských bankách, v mil. rublů
<table>
<colgroup>
<col style="width: 30%" />
<col style="width: 26%" />
<col style="width: 19%" />
<col style="width: 22%" />
</colgroup>
<tbody>
<tr>
<td style="text-align: center;"><strong>Název<br />
banky</strong></td>
<td style="text-align: center;"><strong>Celková částka<br />
bonusů</strong></td>
<td style="text-align: center;"><strong>Počet<br />
top manažerů</strong></td>
<td style="text-align: center;"><strong>Průměr na jednoho člena vedení</strong></td>
</tr>
<tr>
<td style="text-align: center;">Gazprombank</td>
<td style="text-align: center;">1741</td>
<td style="text-align: center;">26</td>
<td style="text-align: center;">67</td>
</tr>
<tr>
<td style="text-align: center;">Sberbank</td>
<td style="text-align: center;">934</td>
<td style="text-align: center;">23</td>
<td style="text-align: center;">41</td>
</tr>
<tr>
<td style="text-align: center;">Bank Moskvy</td>
<td style="text-align: center;">875</td>
<td style="text-align: center;">13</td>
<td style="text-align: center;">67</td>
</tr>
<tr>
<td style="text-align: center;">Rosbank</td>
<td style="text-align: center;">542</td>
<td style="text-align: center;">8</td>
<td style="text-align: center;">68</td>
</tr>
<tr>
<td style="text-align: center;">Rosselchozbank</td>
<td style="text-align: center;">188</td>
<td style="text-align: center;">9</td>
<td style="text-align: center;">21</td>
</tr>
<tr>
<td style="text-align: center;">VTB24</td>
<td style="text-align: center;">155</td>
<td style="text-align: center;">9</td>
<td style="text-align: center;">17</td>
</tr>
<tr>
<td style="text-align: center;">VTB</td>
<td style="text-align: center;">132</td>
<td style="text-align: center;">11</td>
<td style="text-align: center;">12</td>
</tr>
</tbody>
</table>
(Uvedeno podle údajů zveřejněných na webu:\