Библиотека первоисточников · исследовательский корпус первичных текстов

Notes

«Alternativní historie»: intelektuální masturbace, masová psychóza, politická technologie… · перевод (Čeština) · раздел 3 из 3

Перевод исходного произведения; точность перевода оценивается отдельно.

Notes

Tuto misi si osvojili následovníci banderovců našich dní. V Rusku se pokoušeli tuto verzi «alternativní historie» prosazovat ještě v letech perestrojky, ale nesetkala se s žádnou politicko-technologicky významnou podporou ve společnosti.

V reálné historii bitva u Jutska proběhla 31. května – 1. června r. 1916. Navzdory téměř dvojnásobné početní převaze v silách u Angličanů, Němci potopili téměř dvojnásobné množství tonáže, než dokázali potopit Angličané, proto se Němci považují za vítěze. Němci ale nedokázali rozdrtit Velkou flotilu a vybojovat námořní převahu, následkem čehož se Angličané také považují za vítěze této bitvy.

Viz analytickou poznámku VP SSSR «Operace CIA «Bílý hřebec» — druhý díl hollywoodského filmu «Hon na ponorku Rudý Říjen»?» (r.2013).

Viz například vzpomínky na rusko-japonskou válku: V.V.Veresajev «V japonské válce». V.I.Semjonov «Odplata». Memoáry sovětské éry prohrávají s memoáry předchozích epoch proto, že prošly zjevnou i skrytou cenzurou, zaměřenou na zakrytí nevhodných událostí a skutečností, které se v minulosti staly.

Pouze jeden příklad: historicky je doloženo, že v ruském jazyce «gorod» — je «město»; v ukrajinštině «gorod» — je «místo». Na teritoriu Ukrajiny je Užgorod, Mirgorod,Novomirgorod, Novgorod, Novgorod-Volyňský, ale není tam Už-místo, Mir-místo, ani Novomir-místo, ani Novo-místo Volyňské, ani žádné jiné strukturně-analogické názvy. To ale není výsledek imperiální politiky násilné rusifikace «Velikých Ukrů», ale reálně historické následování Ukrajinou názvů měst, daných v minulosti v jazyce tam žijícího osídlení — v ruském jazyce té epochy a ne v jakémsi «staroukrajinském», ze kterého se pak jakoby vydělil ruský jazyk. Tedy v toponymice (názvosloví) Ukrajiny se zachovaly stopy derusifikace obyvatelstva, probíhající po dobu několika staletí.

Otázka o životaschopnosti koncepcí historické minulosti je v materiálech Koncepce společenské bezpečnosti rozpracována v pracích «Mrtvá voda», «Prozřetelnost není algebra…», «Základy sociologie».

Tedy opakovatelnost ve stejných podmínkách (situacích) námětů průběhu historie je určena neměnící se duchovností (algoritmikou psychodynamiky) společnosti.

«Alternativní historie» ve smyslu rozvinutí metodologie historické vědy a očištění historie (jako nauky o minulosti) od chyb a vědomých lží — to je jiný směr společenské činnosti a jiné téma.