2. Skutečná historická minulost, historická věda a její koncepce historie, «alternativní historie»: vztahy s budoucností
«Alternativní historie»: intelektuální masturbace, masová psychóza, politická technologie… · перевод (Čeština) · раздел 2 из 3
Перевод исходного произведения; точность перевода оценивается отдельно.
2. Skutečná historická minulost, historická věda a její koncepce historie, «alternativní historie»: vztahy s budoucností
Obecně litovat porážky a sociální katastrofy, ke kterým došlo v minulosti a snít na téma, jak se jich bylo možné vyvarovat, — to je přirozené pro děti v jejich mladistvém věku, zajímající se o historii. Dospělí se však musí oprostit od fantazií tohoto druhu, protože musí chápat, že podřízenost jim hrozí velkými — «dlouhohrajícími» katastrofami. Proto, abychom byli oproštěni od vlivu «historiků-alternativců» na naši budoucnost, je nezbytné chápat, jak je skutečná historie spojena s nejrůznějšími představami o ní.
Historie, skutečně mající místo ve své úplnosti i podrobnostech — to je souhrn biografií v jejích všech detailech bez výjimky všech lidí, kteří kdykoliv žili na Zemi.
V souladu s tím jsou nevyhnutelné rozdíly v poznávání historie na základě náboženského a ateistického chápání světa.
Protože hybnou silou historie je psychodynamika kulturně originálních společenství a její algoritmika a vztahy s Boží Všemohoucností jsou podmíněny mravností lidí, pak by historická minulost vskutku mohla být jiná, pokud by v minulosti byla jiná mravnost a jiné statistické uspořádání společnosti podle nomenklatury psychotypů.
V souladu s tím to či jiné «podmíněné nasměrování historie» mohlo být realizováno (tedy uskutečnily by se jiné objektivně existující možnosti průběhu historického procesu), pokud by se v minulých pokoleních lidé zamýšleli nad cíly Božího Úmyslu a o souladu svých mravů, směřování a etiky s těmito cíli a přidali by vůli k tomu, aby odstranili nesoulady: «Od této doby Království Boží zvěstuje se a každý do něj úsilím vchází.» (Lukáš, 16:16); «Bůh nemění to, co se děje s lidmi, pokud sami lidé nezmění své úmysly.» (Korán, 13:11); «Zákonitost historických jevů je zpětně úměrná jejich oduševnělosti»[7] (V.O.Ključevskij).
Nositelé subkultur «alternativní historie» nechápou jednu prostou historicko-politickou zákonitost. Konkrétně, proto, aby Rusko vyhrálo v rusko-japonské válce, minimálně padesát let před touto válkou by se v Rusku musely stát vládnoucími jiná mravnost a etika — bližší ke správnosti než ty, které se reálně vytvořily v historické minulosti v epoše kultu sedlácko-panské etiky nevolnictví. V tomto případě by psychodynamika společnosti Ruska vytvořila jinou politiku, jiné ozbrojené síly co do organizace i technické vybavenosti a v případě napadení Japonska při těch mravech a etice, které byly vlastní Japonskému impériu v té epoše, by Japonsko bylo rozdrceno, nebo by k válce vůbec nedošlo.
Ale zastánci «alternativní historie»[8] ignorujíc tuto zákonitost, přenáší svůj démonismus, vyzbrojený přesnými znalostmi a iluzemi naší epochy, do událostního kontextu minulých epoch a vítězí v bitvách a válkách, které v historické skutečnosti nemohly dopadnout jinak v důsledku objektivnosti psychodynamiky, vytvořené na jejich počátku minulými pokoleními, jakož i k nelhostejnosti Boha k tomu, co a jak probíhá na Zemi. Zatímco se oni zabývají tou intelektuální masturbací, kdosi jiný formuje psychodynamiku společnosti (její algoritmiku a informační naplnění) a tím programuje budoucnost. Nu a přívrženci intelektuální masturbace ve formách subkultury «alternativní historie» mají šanci stát se oběťmi této psychodynamiky, jak to proběhlo na Ukrajině, jestli se nevzpamatují a nezačnou se věnovat poznání příčinně-následných vazeb (v tom i vněsociálních — náboženských a noosférických — mravně-etických), které probíhaly v reálné historické minulosti.
Vnitřní prediktor SSSR
26 — 29 července 2015