2.4. Rusko a globální „antiamerikanismus“
«О aktuální situaci» č.1 (117) Světová válka se blíží k završení… · перевод (Čeština) · раздел 10 из 12
Перевод исходного произведения; точность перевода оценивается отдельно.
2.4. Rusko a globální „antiamerikanismus“
«Wikipedie» dává následující definici:
Pokud vyhledáme na internetu články na téma „antiamerikanismus“, ve většině případů se v nich „antiamerikanismus“ kritizuje jako druh ničím nepodložené xenofobie, nebo se tak či onak dává pochopit, že v „antiamerikanismu“ se projevuje závist lenivců k USA, které jsou úspěšné díky podnikavosti a pracovistosti svých obyvatel.
Nicméně, státy různých regionů planety, setkávaje se s nemožností realizovat ve spolupráci s USA a jimi podřízenými kryptokoloniemi zájmy vlastního společensko-ekonomického rozvoje, vyřešit zděděné sociokulturní, ekonomické a ekologické problémy, zjišťují, že politika USA je licoměrná a lživá; že pomoc ve vyřešení místních sociokulturních, ekonomických a ekologických problémů ze strany USA neexistuje, nebo se ztrácí na pozadí mnohem větší škody, způsobované ze strany USA, a státy v důsledku takové spolupráce se stávají kryptokoloniemi USA. Toto i je podstata západního modelu globalizace.
Společnosti, ve kterých nespokojenost se západní globalizací je dostatečně vlivný politický faktor, aby ho brala na vědomí jejich vládnoucí „elita“, to jsou naši potenciální spojenci. Stav globální civilizace se změnil od té doby, kdy car Alexandr III. naprosto správně tvrdil: „Na celém světě máme jen dva věrné spojence – naši armádu a flotilu. Všichni ostatní se při první příležitosti obrátí proti nám.“ Pro realizaci tohoto potenciálu je třeba vyplnit to, o čem A.S.Chomjakov psal už v roce 1839 v básni „Rusku“[51]:
Protože USA svou licoměrností, lží a politikou vykořisťování „dostanou“ na planetě postupně všechny, pak státy-oběti se začínají seskupovat do bloků (ve smyslu určení bloku v práci VP SSSR „Mrtvá voda“). V procesu vytváření bloků takového druhu, zahrnujících v sobě státy různých kontinentů, je společným startovním ideovým kapitálem více či méně zjevně vyjádřený „antiamerikanismus“, vyvolaný ve všech společnostech konkrétně právě politikou USA. Tento „antiamerikanismus“ je z větší části emocionální, tj. je to jednoduše odmítání politiky USA bez šířky a detailnosti jejího osmyslení a vypracování alternativní koncepce globální politiky.
To odmítnutí globalizace západního typu řadou zemí se projevilo ve vytvoření Eurasijského ekonomického svazu, Šanghajské organizace spolupráce, BRICS, Celní unie atd. Řada dalších států projevuje zájem o činnost těch organizací nyní, a v budoucnu budou připraveny připojit se za podmínky, že tyto organizace dokáží svou efektivitu v praxi, změnou kvality života svého obyvatelstva směrem k lepšímu a úspěšně řešíc regionální a globální ekologické problémy. To se týká také států nynější Evroské unie, protože obyvatelsvo těchto zemí není nadšeno z vlivu finančně-kreditní krize r.2008 a dalších let na kvalitu života.
Otázka EU v tomto kontextu potřebuje vysvětlení.
EU vznikla jako projev specificky evropského “antiamerikanismu“. To specifikum nespočívá v tom, uvést do života systémotvorné principy alternativní americkým systémotvorným principům sociální organizace a řízení, ale v přivázání sjednocené Evropy ke statusu lídra v regionální civilizaci Západu (což znamená připravit o ten status USA), a tomu úměrně v ambicích na vůdcovství v civilizačním rozvoji lidstva. Ty výhrady se ukázaly nerealizovatelnými proto, že politici Evropské unie, pracující na základě obecně přiznané „economics“ (ekonomické teorie) a obecně přiznaných západních tradic, nebyli schopní vybudovat nadstátní finanční systém na základě euro, na principech, zabezpečujících lepší ukazatele funkčnosti makroekonomického systému sjednocené Evropy, než transregionální makroekonomický systém založený na dolaru. Pokud jsou principy oběhu dolaru a euro v principu identické, pak EU nemá šanci na úspěch do té doby, dokud dolarový systém nebude zrušen, a samotná EU není schopna dolarový systém položit, ale euro se jeví překážkou pro dolar.
Avšak v perspektivě se startovní antiamerikanismus zemí, účastnících se vytváření bloků, musí projevit v blokové koncepci globalizace, alternativní biblickému projektu zotročení lidstva, protože nihilismus (včetně ve verzi antiamerikanismu) nemůže být tvůrčím faktorem: pro tvoření je nutné znát ne „co nechceš“ (v daném případě – skuteční i potenciální členové BRICS, EAES, ŠOS nechtějí žít pod diktátem USA a jejich pánů), ale „co konkrétně chceš a jak to přání uskutečnit v životě“. Pokud státy blokových uskupení nezvolí alternativní koncepci globalizace blokového charakteru a nebudou ji uvádět do života, bloková uskupení zkrachují, protože všechny jejich společnosti jsou nakaženy konglomerátním buržoazním liberalismem a ten zaplní prázdnotu v prostoru idejí organizace života společnosti. Avšak alternativa existuje a prošlapává si cestu v životě: viz Závěr.