2. Pokud se podíváme více zeširoka...

V míře svého chápání… · перевод (Čeština) · раздел 3 из 5

Перевод исходного произведения; точность перевода оценивается отдельно.

2. Pokud se podíváme více zeširoka...

11 let je v ruské regionální civilizaci i ve světě v činnosti Koncepce společenské bezpečnosti (KOBa) s epickým názvem „Mrtvá voda“. Je objemnější-alternativní ve vztahu k biblické koncepci řízení, díky tomu že stojí na jiných mravních základech.

Metodologická osnova KOBy – Dostatečně všeobecná teorie řízení (DVTR) – dovoluje popsat jakýkoliv proces jako proces řízení nebo samořízení. V takové představě jsou vzájemně spojeny takové pojmy jako: vektor cílů řízení – hierarchicky seřazená množina cílů, které je žádoucí dosáhnout; vektor stavu, popisující faktický stav objektu v procesu řízení; vektor chyby řízení, která představuje „rozdíl“ vektoru cílů a vektoru stavu. S parametry, které jsou součástí těch vektorů, jsou v životě objektivně spojeny další parametry, z nichž část je v procesu řízení volnými parametry, a část představuje přímo řízené parametry, jejichž změnou se projevuje řídící vliv.

Pokud vycházíme z objektivnosti informace a míry v Životě, DVTR dává představy o vzájemné vloženosti koncepcí a procesů řízení, ale ne ve formě duální vloženosti ve stylu jing-jang východních filosofií, ale v širší podobě.

Ze světonázorových pozic DVTR je možné pochopit, že libovolné rozpory a konflikty ve společnosti, neřešitelné v rámci určité historicky zformované omezené koncepce samořízení společnosti, se v rámci nějaké širší a objemnější koncepce řízení vnímají jinak a mohou v ní být bezkonfliktně vyřešeny.

Určité možnosti překonání a vyřešení konfliktů takového druhu jsou spojeny s vlastností zaměnitelnosti ve dvojici vektor cílů, vektor chyby řízení: to, co se v jedné koncepci jeví vektorem cílů, se může v jiné koncepci ukázat vektorem chyby při oběma koncepcím společném vektoru stavu; a naopak.

V konkrétním případě se vektor cílů omezené koncepce řízení při určitých okolnostech (o nich dále) může ukázat vektorem chyby v nějaké objemnější koncepci řízení. V tom případě vzniká jev vzájemné vloženosti procesů řízení.

Samotný pojem „vzájemná vloženost“ existuje v ruské civilizace odedávna a obrazně je podporován lidovou hračkou „Matrijoškou“, jejíž název ukazuje na objektivní vzájemnou vloženost matric řízení.

S pojmem vzájemné vloženosti procesů řízení je také spojena i představa o šesti prioritách zobecněných prostředků řízení/agrese:

Informace světonázorového charakteru – metodologie poznání a tvorby, při jejímž osvojení lidé získávají schopnost vypracovávat samostatně jim potřebné vědění a návyky od nuly. Právě její obecná dostupnost v nezdeformované podobě je základem demokracie a svobody jedince i společnosti.
Informace letopisného, chronologického charakteru všech odvětví Kultury a všech odvětví Vědění. Dovoluje vidět směr průběhu procesů a porovnat navzájem konkrétní odvětví Kuktury jako celku a odvětví Vědění, objevujíc algoritmiku řízení, která se realizovala v historickém procesu.
Informace faktografického charakteru: popsání konkrétních procesů a jejich vzájemných vztahů je podstata informací třetí priority, k níž patří věroučení religiozních kultů, světské ideologie, technologie a faktologie všech odvětví vědy.
Ekonomické procesy, jako prostředek vlivu, podřízené čistě informačním prostředkům vlivu prvních třech priorit skrze finance (peníze), jež jsou předělně zobecněným druhem informace ekonomického charakteru.
Prostředky vlivu na genetiku člověka. Historicky reálně jsou to prostředky genocidy, zasahující nejen žijící, ale i další generace, ničící geneticky podmíněný potenciál osvojení jimi a rozvoje kulturního dědictví předků: jaderné vydírání – nebezpečí použití; alkoholová, tabáková a jiná narkotická genocida, příměsi do potravin, všechno ekologické znečištění, některé léky, velkoměsta typu „kamenná džungle“ - reálné použití; „genové inženýrství“ a „biotechnologie“ - potenciální nebezpečí.
Další prostředky vlivu, hlavním způsobem silové, — zbraně v tradičním chápání toho slova, zabíjející a mrzačící lidi, poškozující a ničící materiálně-technické objekty civilizaci, materiální kulturní památky a nositele jejich ducha.

Uvedené pořadí určuje prioritnost uvedených tříd prostředků vlivu na společnost, protože změna stavu společnosti pod vlivem prostředků vyšších priorit má poněkud větší následky, než pod vlivem nižších, ačkoliv probíhá pomaleji a bez „hlasitých efektů“. Na historicky delších intervalech roste rychlost účinku od první priority k šesté, a nevratnost dosažených výsledků ve smyslu řešení problémů „jednou provždy“ - klesá.

Přitom všechny akce na nižších prioritách se ukládají do delších činností na vyšších a v tom smyslu jsou v ně vložené. Z druhé strany všechno konání na nižších prioritách je podmíněno vyššími, a v tomto smyslu vyšší priority pronikají do nižších.

To znamená, že dokonce s využitím válečné síly NATO a USA (6. priorita), a také veškeré moci globálního dolarového finančního systému (4. priorita), zformovaných pod vlivem biblické koncepce řízení a její sociální doktríny Deuteronomium-Izajáš (skoupení světa na základě monopolu na lichvu), je nemožné kardinálně změnit jak biblickou ideologii (3. priorita), tak představy o průběhu historického procesu (2. priorita), svévolně kultivované biblickou hierarchií; a už vůbec ne samo biblické vnímání světa a kulturu vytvořenou na tom základě, která formuje automatizmy chování společností celé západní regionální civilizace. A díky omezenosti biblického vnímání světa a jeho tvrdé egocentrické nesnášenlivosti k jiným vnímáním světa a od nich odvozeným kulturám, kontakt nositelů kultury biblické civilizace s historicky zformovanými kulturami jiných regionálních civilizací bude ve všech případech nevyhnutelně hodnocen v biblické civilizaci jako reálná nebo potenciální agrese okolního „barbarství“ proti údajnému „pokroku“ nesenému biblickou civilizací.

Z toho vyplývá, že při zachování biblické kultury je nemožné odstranit sociální problémy a biosférně-ekologickou krizi, vyvolanou speficikou řízení společnosti podle biblické koncepce, globální expanzí biblické kultury a způsobem života, který se v biblické civilizaci zformoval.

Neefektivnost strategií takovéhu druhu, kde se všechny promýšlené kroky nedostávají nad rámec 4. priority zobecněných prostředků řízení, je vysmívána v pořekadlech: «kde neprojde vojsko, projde osel naložený zlatem». Ale pořekadla takového druhu mlčí o tom, co a jak překonává moc „síly“ a moc „zlata“ na vyšších prioritách.