2.3.1. Z úhlu pohledu „světového společenství“ liberálů-internacistů
«О aktuální situaci» č.1 (117) Světová válka se blíží k završení… · перевод (Čeština) · раздел 7 из 12
Перевод исходного произведения; точность перевода оценивается отдельно.
2.3.1. Z úhlu pohledu „světového společenství“ liberálů-internacistů
Vzniká nicméně otázka: Co dává Obamovi osnovu sebejistoty v jeho hodnoceních perspektiv Ruska?
Odpověď je dvojí:
• Ze strany Obamy je to nevědomost a šablonovité myšlení na základě speciálně pro něj odfiltrovaných historických precedentů: Obama není mnoho znající, prozíravý a podlý padouch, ale jeden z mnoha milionů mluvek, jaké už mnoho desetiletí produkuje vzdělávací systém USA a jejich propaganda[16]. Od jiných amerických žvatlalů se liší jen tím, že mu zákulisně-politické síly svěřily pozici hlavy státu, ve které se na něj kladou dvě hlavní povinnosti: podepsat, kde ukáží a držet moudrý výraz na veřejnosti. Reálně politiku USA řídí jiní.
• Ze strany Ruska je to postsovětská státnost jako společenský institut: principy jejího vybudování a architektura jejích struktur, mravně-etické a intelektuální kvality korpusu poslanců a vládních úředníků, a také pracovníků aparátu, charakter vzájemných vztahů státnosti se společností, koncepce organizace života státu a kvalita státního řízení sociokulturními procesy a ekonomikou země v souladu s koncepcí. Všechno to je takové, že vnější nepřátelé nejsou pro zničení Ruska nutní: plně stačí postsovětská státnost, ale s upřesněním: hlavní je nepřekážet jí pohřbít zemi.[17]
Pro ilustraci posledního tvrzení uvedeme jen jeden fakt. Po završení epochy jelcinismu 8. února 2000 byl ohlášen kurs na modernizaci země: „před Ruskem stojí strategická výzva – rychlá modernizace ekonomiky“[18]. V roce 2009 byl krach toho pokusu modernizovat ekonomiku přiznán tehdejším prezidentem RF Medvěděvem: „Nejen že jsme selhali, ale my jsme v tom směru ani nic neudělali.“[19] Kurz na novou modernizaci D.A.Medvěděv oznámil v Poselství Federálnímu shromáždění 12.11.2009, ale i ona se, jemně řečeno, nepovedla. A poté se v systémotvorných principech fungování vědy, vzdělávacího systému, průmyslu a zemědělství Ruska nic nezměnilo pro to, aby další modernizace, o jejíž nutnosti mluvil V.V.Putin na Státní radě 18.9.2014, byla úspěšná a pozvedla Rusko na úroveň světového lídra vědecko-technického a ekonomického pokroku. A to je právě to, co zabezpečuje odolnost země k politickému a ekonomickému tlaku zvenku.
Příčiny chronické neschopnosti realizovat modernizaci a přechod k stabilnímu inovačnímu rozvoji nejsou k tomuto okamžiku odstraněny. Stále je v činnosti ústavní zákaz na státní ideologii (článek 13, část 2 ústavy RF), tj. zákaz na ohlášení a propagandu cílů vnitřní, vnější a globální politiky, cest a prostředků jejich dosažení. V důsledku toho ta tématika nemůže být předmětem posouzení v Dumě a Radě federace proto, že výsledky posouzení takového druhu nemohou být právně zakotveny a prohlášeny ideovou osnovou politiky státu, kterou mají povinnost se řídit všichni členové státního aparátu bez výjimky. Poslanci a úředníci stále mají zato, že jejich uzákoněné příjmy (úplatky, tunelování rozpočtu a „zastřešování“ byznysu) mohou být řádově vyšší než příjmy těch, zapojených v reálném sektoru, ačkoli pozitivní důsledky jejich politiky nejsou pozorovány už desetiletí[20]; finanční klima je stále takové, že příjmy elitní prostitutky (tím spíše instalované „páníčkem“ na vysokou pozici), sportovce nebo showmana, kteří nic nevytváří, jsou násobně vyšší, než příjmy učitele nebo inženýra, jejichž práce určuje budoucnost země: učitelé vytváří kádrový korpus, inženýři jsou tvůrci nových technologií; v zemědělství je stále chudoba a stále více vymírajících vesnic; drtivá většina práceschopného obyvatelstva je profesionálně neadekvátních, tj. nejsou schopni kvalitně dělat tu práci, kterou dělají, a nepřejí si zvyšovat profesionální návyky a schopnosti, protože ve finančním klimatu, zformovaném nikým jiným, než postsovětskou státní mocí, růst profesionality nevede k růstu materiálního zabezpečení pracujících. Vzdělání degraduje, centrální banka RF stále za nic neodpovídá ani před národem, ani před státem, provádí emisní politiku ke škodě zemi na základě principu „currency board“ a drží základní úrokovou míru na takové úrovni, že reálný sektor degraduje, ačkoli na nutnost snížení úrokové sazby a růstu investičních zdrojů země díky emisi poukazovali vedení CB během mnohých let různí lidé, včetně prezidenta RF. Kolem 80% nařízení hlavy státu se neplní. Ceny rostou rychleji, než produktivita práce. Vyšší školství RF stále deformuje světonázor studentů pseudovědeckým sociálně-filozofickým a finančně-ekonomickým balastem, jehož jediným účelem je reprodukovat v následnosti pokolení korpus biorobotů, neschopných myslet – zřízence a poslance koloniální administrativy, nabrané z domorodců, kteří budou řídit zemi v plném souladu s cíly majitelů formálně plně suverénní kryptokolonie. Za tím účelem se podíl úředníků, kteří získali vzdělání v „civilizovaných zemích“ a mají zaujímat vyšší státní civilní posty v zemi, plánuje zvýšit v roce 2016 na 4% a do roku 2020 na 12%, což je ekvivalentem uzákonění předání klíčových postů ve státním řízení naverbovaným zrádcům Vlasti a v zahraničí biorobotizovaným užitečným idiotům[21]. Státní moc a orgány místní samosprávy – celkově – nemají autoritu mezi lidmi a nepožívají jejich důvěry[22]. Poslanecký a hodnostářský korpus během doby od r. 1993 nemoudří, jeho představitelé jsou ve většině případů samolibí, drzí a nevzdělatelní, v důsledku čehož státnost není schopna identifikovat a v přijatelné době řešit problémy společnosti, a kultura státního řízení degraduje. Apely občanů do vládních orgánů ohledně libovolných otázek jsou neužitečné, protože neústí ve vypracování a realizaci efektivních opatření, dovolujících řešit problémy.
Znaje toto a mnohé další Obama je přesvědčen, že „hra je rozhodnuta“. A to není jen jeho mínění[23]: vůdci USA jsou přesvědčeni o tom, že „nejsou ohraničeni časem“ (jedno z tvrzení Direktivy RNB USA 20/1 z 18.08.1948) – je třeba jen trochu počkat, a Rusko zmizí z mapy světa samo[24].
Precedent se už odehrál: už se dočkali, jak dozrál Sovětský svaz, načež ho zlikvidovala nespokojenost dokonce ne jeho vlastních občanů, ale převážně vládnoucí „elity“, která se mravně rozložila, při mlčenlivé toleranci (dopuštění) obyvatel.
Zda nynější státnost Ruska smete „majdan“ nebo proběhne „palácový převrat“, v jehož důsledku se v čele státu ocitne někdo poddajnější tlaku USA, než Putin[25], nebo zda se právně legitimně Ruská federace transformuje v „konfederaci“ množství suvenýrních států, nebo zda Rusko zachvátí „ruská vzpoura, nesmyslná a nemilosrdná“ - to jsou pro síly, stojící za Obamou, malé nevýznamné detaily.