Očištění Ruska od hnusoty Lilie Ševcova píše v článku "Moc v Rusku opět na křižovace":
Sinajský “pochod” · перевод (Čeština) · раздел 15 из 15
Перевод исходного произведения; точность перевода оценивается отдельно.
Očištění Ruska od hnusoty Lilie Ševcova píše v článku "Moc v Rusku opět na křižovace":
"Napětí v ruských politických kruzích narůstá. Dnes, stejně jako v roce 1993, je řeč především o následujícím: jakým směrem se bude ubírat politický režim? K "silné ruce"? Jaký oligarcha si upevní moc? Uchová se prostor pro ohraničenou demokracii? Kroky, které podnikají jednotlivé skupiny, nutí pokládat i další otázky: je možná kompromis mezi základními silami v přechodném období, které může začít už za Jelcina? nebo současnou paralýzu moci využije jedna ze skupin? Nakolik reálné je věrchušku strašící nebezpečí, které představuje generál Lebeď? Nakolik stabilní je systém moci a bude schopen přežít následující otřesy?"
Ty otázky jsou ukázkou nesmyslů, kterými domácí žurnalistika po roce 1991 zakydává kolektivní vědomí i kolektivní nevědomí Ruska. Takové nesmysly rok od roku šíří noviny, a mění se v nich ve skutečnosti jen jedno: jména těch, kdo jsou přijímání v roli skutečných nebo domnělých nebezpečí stability aktuálního vládnoucího režimu: zpočátku Jelcin - nebezpečí Gorbačovu; potom Rucký a Chasbulatov - nebezpečí Jelcinovi; po Ruckém ještě někdo, nyní došla řada na Lebedě a Čubajse, jako možné persóny č.1 následujícího režimu atd. Nicméně po celou tu dobu nikdo z nich nespatřil nebezpečí v doktríně "Deuteronomium-Izajáš" se všemi důsledky pro Rusko z ní vyplývající.
Všechen jejich boj a boj mas, které je podporují, je válka místních rváčů, ambiciózních slepců a hlupáků, neschopná vyvolat nic jiného než mlčenlivý přezíravý úsměšek ze stran nyní žijících následovníků organizátorů sinajské "tůry", těch, kdo před tisíci lety spustil proces, z pod jehož kontroly se během staletí nedostal jediný ruský politik (s výjimkou knížete Svjatoslava a Stalina); z pod jejichž kontroly se za tisíc let od křtění Rusi nedostalo jediné masové společensko-politické hnutí.
Svjatoslav, který porazil Chazarský chanát a jsa protivníkem zavedení Biblického kultu v Rusku, vytvořil podmínky pro svébytný rozvoj národů Ruska. Odmítal hnusnou doktrínu, porozenou satanistickým "žrečestvem" starověkého Egypta, za což byl i zabit.
Stalin prováděl politiku cíleného snížení cen a plánového vedení národního hospodářství v mnohonacionálním státě, který vzal kurz na vykořenění exploatace člověka člověkem. To vylučovalo možnost lichvářského vlivu na ekonomiku země, a vnější politika SSSR vylučovala možnost zatažení do lichvářské pasti SSSR jako celku.
Po vraždě Svjatoslava jeho syn od nemanželského svazku ruského knížete s dcerou chazarského rabína z města Ljubeč (institut milenek v činnosti!!!), "svatý" krvavý Vladimír-křtitel před 1000 lety zavedl zemi do zajetí staroegyptského znacharstva, zničením odkazu Svjatoslava. Uběhlo téměř tisíc let, než byl I.V.Stalin schopný zemi z tohoto zajetí osvobodit. Ale "elitarizované" okolí hlupáka Chruščova zavedlo SSSR do staroegyptského zajetí znovu. Okolojelcinské skupiny se nyní pokoušejí toto zajetí ústavně zakotvit jako normu života pro všechny národy Ruska, ale potýkají se s problémy, které vidí i Lilie Ševcova jako "křižovatku ruské moci" a redakce "NG" jako "kolizi".
Reálně má "kolize" naprosto jiný charakter: země disponuje dostatečným potenciálem pro to, aby se vyrvala z staroegyptského zajetí uzurpátorů moci v Biblické civilizaci. A proces očištění Ruska od biblické doktríny jde svým tempem. Je to proces objektivní, tvořící světovou historii. Proces, podporovaný Seshora a realizující se skrz vyřešení v jeho prospěch všech chyb a neurčitostí řízení podle biblické otrokářské doktríny, kterou demokratizátoři tupě následují a odsuzují se tím k zániku.
Vnitřní prediktor SSSR
5.3.1997